Výtvarné umění

 

UMĚNÍ PRAVĚKU

·         Souhrnné označení pro výtvory předhistorických lovců, zemědělců a pastevců

·         Pokrývání stěn jeskyní malbami a kresbami zvířat; rytí a vyřezávání do zvířecích kostí; výroba drobných sošek z různých přírodních materiálů; modelování a zdobení keramiky; odlévaní bronzových nádob; zbraní a šperků

·         nejdelší, nejméně známá počáteční předhistorická etapa; bez písemných dokladů

tři periody (podle použitého materiálu k výrobě nástrojů):

  • doba kamenná (3 miliony let př.n.l. - 3500 př.n.l.)
  • doba bronzová (3500-1100 př.n.l.)
  • doba železná (od 1100 př.n.l.) – trvá vlastně dodnes, tento název ale jen pro pravěk

 

Vývojové etapy

Paleolit (doba kamenná)

1)       starší paleolit (540 000 – 480 000 př.n.l.): primitivní nástroje; pěstní klíny (zbraně, nástroje); primitivní myšlení

2)       střední paleolit

·         kultura středního paleolitu je nazývána „moustérien“

·         nástroje: klíny, nože, rydla, škrabáky; vrtáky

·         výtvory „člověka neandertálského“ (údolí Neandertal u Düsseldorfu) – první projevy estetického cítění: např. otisky nohou v jílu (jeskyně Toiran ve Francii) = nejstarší nálezy pravěkého umění

3)       mladší paleolit

·         40 000 – 10 000 př.n.l.; vznik klasického pravěkého umění

·         První umělecké projevy člověka realistické i abstraktní = homo sapiens („člověk moudrý“)

·         Památky spojené s kultem ženy (matky; zachovatelky rodu) sošky žen s naddimenzovanými znaky mateřství („venuše“) – viz dále: sochařství = matriarchát;

nebo s loveckou magií: malé sošky zvířat; rytiny do kostí (tzv. velitelské hole: realistická zobrazení zvířat, scény, abstraktně pojatá figura ženy z elips a trojúhelníku)

víra v posmrtný život: nálezy šperků u mrtvých; náhrdelníky, náramky, čelenky ze zvířecích zubů, mušlí, jantaru; přívěsky z kamene s geometrickými ornamenty

·         Skalní malby: 1.skalní malby objeveny roku 1879

§  Námět: zvířata (jeleni, koně, mamuti, sobi, bizoni, medvědi, nosorožci, kočkovité šelmy, divocí vepři, zajíci, vydry, hyeny, ptáci, ryby, někdy i člověk (kouzelníci v jeskyních Lascaux a Les Trois Fréres oblečení do zvířecí kůže)

§  Magický účel = zajištění dobrého lovu

§  Nejstarší malby: otisky rukou, prsty vytlačené paralelní linie (tzv. makaronské kresby) nebo zvíře vytvořené záměrně ze skalních výstupků – následovaly lineární kresby zvířat  (kolorovaně žluté, později s červenými nebo černými tóny)

§  15 000 – 10 000 př.n.l.: přesné zachycení pohybu zvířete, modelaci i detaily, kompozičně sestavené do dramatických scén

§  Jeskyně:

1)      Périgordská škola:

·         Vrcholí v jeskyni Lascaux (13 500př.n.l); mohutné postavy v síni býků

·         Jednoduché vizuální znaky; primitivní postupy; kroucení perspektivy (znázornění zvířat z profilu, ale s čelně uspořádanými rohy

2)      Magdalénská škola:

§  Normální perspektiva; přesnost postojů

§  Uspořádání postav do základních tematických skupin (zvířata stojí čelem k sobě – setkání 2 stád)

·         Jeskyně: Rouffignac, Les Combarelles (I kombarel), Font de Gaume, nejznámější je Altamira ve Španělsku

§  K návštěvám jsou určeny pouze „dokonalé“ kopie; originály by se jinak brzy zničily

§  Rysy

Ø  zoomorfní náměty - koně, zubři, mamuti, jeleni, nosorožci

Ø  malbám většinou chybí vzájemná kompozice, většinou pouhá seskupení zvířat

Ø  zajímavé jsou malby v Niaux - ranění bizoni, Lascaux - stojící zubr s oštěpem v těle, z jehož břicha se vyvalily vnitřnosti, malba koně, který je obstřelován šípy lovců

Ø  technika malby - drcené nerosty obsahující kysličníky manganu, železa apod. míchané s tuky nebo vodou, malba tvořena štětci ze zvířecí srsti nebo také samotnými prsty

Ø  inspirace loveckým kultem (oštěpy a šípy v tělech zvířat), kultem plodnosti (sochy těhotných žen, zubr chystající se ke skoku na krávu), magie - jeskyně byly prvními svatyněmi, víra v namalované motivy do budoucna

Ø  jsou i malby a rytiny, které nesou různý stupeň stylizace, postupného zjednodušování tvarů až k symbolům a téměř až abstraktnímu umění

Ø  vznik abstraktního umění – geometrizace

· významné naleziště: Miniň na Ukrajině = zanechali po sobě abstraktní ornamenty vyryté do kostí z mamutoviny

 

· Sochařství

Ø  sošky

- zoomorfní náměty např. socha medvěda s hlíny v jeskyni Montespan (nese stopy po zbraních), sošky zvířat z Dolních Věstonic

- sošky ženských postav tzv. venuše (nejen obézní typy žen, ale i velmi štíhlé postavy, inspirace v kultu plodnosti a hojnosti, sexuální podtext) - nejznámější venuše jsou např. Venuše věstonická, Venuše mentonská, Venuše z Lespugue, Venuše z Willendorfu (všechny z období před 30 000 - 20 000 lety), dále Venuše s křivou tváří - z Dolních Věstonic, hlavička z mamutoviny, deformovaná, podobná lebce ženy nalezené v témže místě, Geometrická Venuše - tvořená pomocí geometrických ornamentů do mamutího klu, z Předmostí u Přerova

- rytiny v kostech a mamutovině - zápasící býci, pasoucí se koně vyrytí do koňských žeber

·      naleziště maleb v Čechách (originály jsou uchovány v bezpečných trezorech) : Předmostí u Přerova; Pekárna u Brna; Dolní Věstonice u Mikulova (galerie pravěkých sošek); Koněpruské jeskyně

 

Mezolit (střední doba kamenná,  9 000 - 6 000 let př. n. l.)

·         klimatické změny: změna vegetace – navracení rostlinstva z jihu, vývoj černozemí, jezera bohatá na ryby

o    lovci se museli přeorientovat na lesní, spíše jednotlivě nebo v malých stádech žijící zvěř; význam získává rybolov, lov vodního ptactva, sběr lesních plodů

o    z důvodu zmizení ledových dob (konzervace potravy mrazem), nyní nutné pravidelné obstarávání potravy

o    k lovu se užívá: luk, šípy, pes (první domestikované zvíře)

o    rozptýlení zdrojů potravy = rozptýlení osídlení

o    Osady byly malé, během roku se pravděpodobně stěhovaly podle zdrojů obživy (lov – rybolov – sběr) – sídliště opakované vyhledávána

o    Osady sestávaly z nevelkých lehkých nezahloubených chat. Na některých sídlištích byly nalezeny oválné nebo nepravidelné jámy, ojediněle s kůlovými jamkami. Tyto zahloubené objekty byly snad sezóními obydlími pro chladnější období, lehká letní obydlí zřejmě nezanechala výraznější stopy.

·         Přestaly se malovat nástěnné malby

·         umění jednoduchých forem a nenáročného ornamentu

-   nejčastěji se uplatňuje na přívěscích a na parohových nástrojích (harpunách, hrotech)

-   lineární klikatky, šrafování, řady křížících se čar, motivy V, body, trojúhelníčky, větvičkovité vzory a jejich obměny (např. vých. Německo)

-   někdy schematizovaná figurální zobrazení (rytina člověka v pohybu na kosti z Ryemarksgaardu)

-   v severském mezolitu se objevují také řezby figurek z jantaru

-   náhrdelníky z provrtaných zvířecích zubů, z ptačích kostí, z plochých oblázků, z jantaru

-   zajímavým dokladem mezolitického umění je tzv. Levantský okruh (vých. Španělsko) zobrazující lovce při lovu (např. Remigia – lov na kozorožce)

·         objevují se první pohřebiště: „skrčenci“, na zádech, v sedě, nebo i s oddělenými hlavami

·         zrod keramiky (hlavní umělecký druh neolitu) byla pravděpodobně objevem žen, ony ji tvořily a vypalovaly

o    keramika lineární  - nejstarší , byla zdobena hlavně spirálami (volutami)

o    keramika vypichovaná - mladší neolit

·         kostěné nástroje: jehly, dýky, hroty ke zbraním (až do eneolitu); vynález saní, bruslí, lyží

 

 Neolit (mladší doba kamenná, 6 000 - 3000 let př. n. l.)

·         vznik patriarchátu

·         technologie výroby kamenných nástrojů a zbraní se velice zdokonalila

·         vznik animismu: oživování všeho v přírodě božstvy

·         člověk opouštěl život lovců a sběračů a zaměřil se na zemědělství

·         období zrození keramiky - důležitá hlavně v neolitu

·         architektura:

o    velké domy pro celou velkorodinu

o    megalitická architektura (mega – velký; lithos – kámen):

·         velké kamenné bloky, po celé západní Evropě, místy v severní Africe, Indii, Oceánii

·         nejstarší jsou z pokročilého neolitu, nejmladší z doby bronzové

·         pravděpodobně kultovní místa, observatoře, posvátná obřadiště

·         tvůrce neznáme; 3 základní typy:

a)       menhiry – neopracované vysoké kamenné bloky stojící volně v přírodě, někdy celé kamenné aleje

- u nás největší u obce Klobouky u Slaného, největší menhir pocházel z Carnacu v Bretani (uspořádány do mnoho sen metrů dlouhých řad)

b)       dolmeny – kamenné desky nebo balvany; nejspíš obětní kameny podložené kameny (jako na nohách); často na ně byla navršena zem, takže tvořily pahorek (tumulus)

c)       kromlechy - kamenné kruhy, astronomicky orientované, kultovně náboženská střediska

- dva vztyčené kamenné bloky spojované třetím kamenným překladem - tzv. trilit

- Stonehenge u Salisbury - nejznámější, v Anglii (zasvěcený kultu Slunce; z doby 1800 př.n.l.), zakódováno přes 7100 astronomických směrů, obrovské žulové bloky dopravené z velké vzdálenosti; vymezují přechod od megalitu k architektuře

·         dále např. Salisbury, Avebury, Windmill Hill aj. (Anglie), velký soubor také v blízkosti francouzské obce Carnac (několik řad menhirů); na Slánsku; Rakovnicku; v Dolních Habrech (Praha)

·         keramika: volutová (s lineárními závitnicemi); vypíchaná (vpichy vytvářející geometrické obrazce); malovaná (nanášení barvy); šňůrová (otisky stočeného provázku); keramika zvoncových pohárů

·         sošky žen se štíhlejšími proporcemi s pozdviženýma rukama v gestu modlitby; dlabání člunů. Dřevené zemědělské nářadí

·         oživování všeho v přírodě božstvy

·         snaha zobrazit bohy pomocí tzv. „idolů“ = (nepropracovaný obličej; pouze vyznačené pohlavní znaky = nejznámější: ženská soška s pozdviženýma rukama z Hlubokých Mašůvek na Moravě

o    Postavy z pálené hlíny mají ještě tělo členěné podle skutečnosti, sošky kamenné a kostěné jsou však členěny už jen na dvě části: hlava, ostatní tělo.

o    Zvláštní skupina idolů: sochy mající místo hlavy měsíčkovitý roh

Eneolit (pozdní doba kamenná, 2000 - 700 let př. n. l.) - rozpad matriarchátu, vstupní brána do

doby bronzové - objev slitiny mědi a cínu - různé kultury, přinesla kovotepectví, odlévání, tvořily se šperky, spony, zdobené dýky, jehlice, meče atd.

a)       kultura únětická - kostry skrčenců z Únětic u Prahy

b)       kultura mohylová - budování rozměrných mohyl nad hroby význačných jedinců

c)       kultura lidu popelnicových polí - spalování mrtvých a ukládání jejich popela do uren a popelnic

d)       knovízská kultura - žárové hroby, kostrové pohřby, pohozené a vykloubené kosti - asi kanibalismus

·         součástí výzdoby štítů a kovových nádob je spirála; nacházíme ji také na plastice koně zapřaženého do Slunečního vozíku z Trundholmu – votivní předmět: lidé se jím dovolávali pomoci nadpřirozených sil (kotouč se spirálou symbolizuje slunce, pohyb, život)

                                      


Doba železná

Střední Evropa

    • Dvě významná období:

a)       kultura halštatská:

§  7. Stol.př.n.l.ve střední Evropě; později se u nich objevuje vliv Etruské a Skytské kultury (kultura v severním Černém moři – mohutné mohyly nad hroby náčelníků, nákladně vybavené)

§  Užívá bronzu i železa

§  Vytvořila několik kulturních okruhů (Střední a SZ Čechy: kultura bylanská – bohaté kostrové knížecí hroby vybavené čtyřkolovými vozy s  koňskými postroji, zbraněmi a keramikou

§  Na Moravě: bronzový koník z Obřan u Brna a bronzový býček z Býčí skály u Adamova

§  Výzdoba keramiky: geometrická

b)       Laténská:

§  Mladší doba; 4.-1.stol.př.n.l

§  Větší hustota obydlení=kmenová knížectví

§  Navozování kontaktu s antikou (inspirace Řeky a Etrusky)

§  Živější umělecký projev; figurální motivy mají fantastičtější, ale ne realistické tvary

§  Návrat ke stylizaci

Keltská kultura:

·         Pokračování starolaténské kultury

·         Na našem území: 3.stol.př.n.l.

·         Těžba drahých kovů; práce se železnou rudou; hrnčířský kruh; rotační mlýny na obilí; výroba skla

·         2.stol.př.n.l: oppida – hradiště; opevněná výrobní, obchodní a správní střediska obehnaná kamennou hradbou (dřeva a zeminy); vstup několika branami; ražení mincí; žádné chrámy; náboženským účelům sloužily posvátné stromy či kůly; např: Stradonice u Berouna, Staré Hradisko u Prostějova, Hrazany u Slapské přehrady, Závist u Zbraslavi

·         Název Čech podle kmene Bójl: Boiohaemum (Bohemia)

·         Řemeslníci; šperky; zdobené meče a keramika; vzácně figurální plastika

·         1.stol.př.n.l.: Germáni

·         4.stol.př.n.l: stěhování národů (vpády Hunů) = Slované se dostávají na naše území

·         Slované: nálezy od 5.stol; vliv římského umění; hrady a hradište; křesťanské kostelíky z kamene ještě před Cyrilem a Metodějem (vykopávky v Mikulčicích-začátek 9.stol.; mohyla Žuráň u Brna- dva hluboké hroby vytesané do skály z konce 5.stol); nálezy keramiky; šperky (byzantský vliv)

 

 

Pravěké památky na našem území

menhiry: U nás se nachází přes 30 evidovaných menhir a další známe ze starých záznamů. Období, kdy byly vztyčeny, není přesně známé. Archeologové zatím neznají účel menhir, avšak existují různé teorie.

Klobouky u Slaného, Praha, Velvary

kultovní sošky – venuše:

Věstonická venuše - Zhruba 25 000 let stará Věstonická Venuše je pozoruhodná tím, že jí neznámý umělec  uhnětl  ze zvláštní modelářské hmoty, ze směsi drcené mamutoviny, hlíny a tuku, a stala se tak jedním z prvních dokladů pravěké keramiky.

soška ženy z Hlubokých Mošůvek u Znojma

 

další naleziště:

jeskyně Šipka, Předmostí u Přerova, Věstonice u Mikulova, jeskyně Pekárna + Moravský kras, Koněpruské jeskyně, Žatecko

 

 

Inspirace pravěku v dalším umění

Constantin Brancusi (1876 – 1957)

-       Rumunský moderní sochař a fotograf, abstraktní expresionismus

-       Portrét kněžny X (podoba s Venušemi)…………………